Jak fungují jaderné zbraně
Jaderný výbuch vzniká uvolněním obrovského množství energie, která je uložena v jádrech atomů. Energie uvolněná z atomů je v první řadě tepelné záření, ionizující záření a tlaková vlna, které přímo ovlivní místo výbuchu.
Radioaktivní spad je tvořen zbytky bomby a ozářeným materiálem. Ten může být rozprášen do okolí až několika stovek kilometrů. U největších výbuchů byla zvýšená radiace zaznamenána po celé zeměkouli.
Projekt Manhattan
Na projektu Manhattan se podílela Velká Británie, USA a Kanada. Pod vedením Roberta Oppenheimera vznikly první atomové bomby. Celkové náklady na vývoj atomových zbraní přesáhly 2 miliardy dolarů. Dnes by to byla částka 26 miliard dolarů.
Zatímco Adolf Hitler zabral uranové doly a začal stavět jaderné reaktory ve snaze vytvořit atomovou bombu jako první, tak projekt Manhattan byl spuštěn až po útoku na Pearl Harbor v roce 1942.
Většina osob zaměstnaných v projektu neměla tušení, že pracuje na vývoji jaderných zbraní s obrovským ničivým potenciálem. Manželky a děti zaměstnanců zde žili v naprostém utajení, aby zabránili špionážím ze strany Sovětského svazu.
První jaderná bomba Trinity
První atomová bomba nebyla vyzkoušena na lidech. 16. července 1945 byla odpálena zkušební puma pojmenována Trinity. Při samotném výbuchu se vytvořila obrovská ohnivá koule a atomový hřib dosahoval až do výšky 12 kilometrů. Záblesk světla byl pozorován až ve vzdálenosti 200 kilometrů.
Písek v okolí stovek metrů připomínal zelené sklo. Tlaková vlna rozbila okna v domech vzdálených více než 150 kilometrů. Znepokojení obyvatelé byli uklidněni historkou o vybuchlém muničním skladu. Po shození bomb na Hirošimu a Nagasaki bylo všem jasné, co se zde doopravdy stalo.
Hirošima a Nagasaki
6. srpna 1945 v rámci poslední fáze druhé světové války byla shozena atomová puma Little Boy na město Hirošima o tři dny později atomová bomba Fat Man na Nagasaki. Jde o jediné atomové bomby, které kdy byly ve válce použity.
Podle oficiálních zdrojů zemřelo v Hirošimě až 166 000 lidí a v Nagasaki 60 -80 tisíc. Nejvíce obětí zemřelo následkem ozáření, pod padajícími troskami nebo uhořeli v následných požárech. Většina obětí v obou městech byli civilní obyvatelé. Podle odhadů zemřelo do roku 1950 až 200 000 lidí následkem rakoviny nebo jiných dlouhodobých následků z ozáření.
Přečtěte si také další zajímavé články, například z rubriky Zábava nebo Móda.