Život sira Wintona
Malý Nicholas Winton se narodil do německo-židovské rodiny, která přišla do Anglie v roce 1907. Navštěvoval v Londýně základní i internátní školu a již během studií se zaučoval ve Vojenské bance. U příbuzných v Německu pracoval v různých bankách a získával cenné zkušenosti.
Během hospodářské krize se vrátil zpět do Anglie, kde se věnoval zaměstnání bankéře. V zimě roku 1938 odjel na „dovolenou“ a během ní zachraňoval převážně židovské děti z Československa před vypuknutím války. Za druhé světové války působil u RAF v administrativě, protože slabý zrak mu nedovolil pilotovat letoun.
Jak zachraňoval židovské děti
Místo dovolené ve Švýcarsku se vydal Winton se svým kamarádem do Prahy pomáhat lidem ohroženým nacistickým režimem (politici, umělci, učenci,…). Zatímco jeho přítel věnoval pomoc dospělým, tak Winton svou pozornost obrátil na děti.
Organizoval transporty dětí, které jely z Československa do Anglie. Tam jim hledal nové rodiny a pomáhal jim zajistit víza, pasy, lékařská osvědčení. První vlak zachránil zhruba dvacet dětí z rodin uprchlíků. Dětí však postupně přibývalo.
Poslední vlak byl vpraven 1. 9. 1939 a měl odvézt přes 250 dětí do bezpečí. Nikdy však neodjel, protože byl zastaven nacisty. Většina z dětí později zahynula v různých koncentračních táborech. Přes poslední neúspěšnou misi zvládl Nicholas Winton odvést do bezpečí 699 dětí.
Skromný hrdina
Po válce se Winton vrátil k práci v bance a založil si vlastní rodinu. Nikdy se však nezmínil o svém hrdinském činu v Praze. Vše zjistila až v roce 1988 jeho manželka Grete, která při úklidu půdy našla kufr s dokumenty obsahující detailní popis transportu.
Veškeré plány předala historičce Elizabeth Maxwell, která pomohla ve studiu BBC zorganizovat setkání Nicholase Wintona s částí jeho zachráněných dětí. Setkání bylo velmi dojemné a sám Winton netušil, že se něco podobného chystá. Když se moderátorka zeptala, zda se v sále nachází někdo, kdo byl zachráněn v transportech z Československa, tak vstali lidé v několika prvních řadách.
Za své hrdinské činy jej královna Alžběta II. povýšila do šlechtického stavu, získal i Řád britského impéria a vyznamenání od několika prezidentů včetně Václava Havla a Václava Klause. Zemřel v roce 2015 ve věku 106 let.
Přečtěte si také První jaderná bomba nebo Proč se obávat jaderné války.